Před dvěma lety jsem 1. ledna před rozbřeskem stála sama na polní cestě a strachovala se, že slunce nevyjde (mělo zpozdění). Prožila jsem rok nepřetržité a nevděčné práce, byla jsem vyčerpaná, ale doma na mě čekala moje Velká hra, která mi dávala naději. Měla jsem se díky ní naučit zase rozumně a vybalancovaně žít. Letos…