Malcom Gladwell přirovnává fungování společenské trendů k epidemiím, a jejich šíření k virovému přenosu. Je to zajímavá myšlenka, obzvlášť v dnešním kontextu, vystačí ale na celou knihu?
Jak bylo za poslední dva roky zřetelné, mnoho lidí dobře neví, jak epidemie fungují. Sám Gladwell píše, že je to tím, že naprostá většina z nás má problém s chápáním geometrické posloupnosti. Dokládá to na jednoduché hádance, ze které jsem třeba já byla opravdu, ale opravdu v šoku. Ale vyzkoušejte si ji sami.
„Dám vám velký arch papíru, vy ho přeložíte napůl, a pak znovu napůl a znovu a znovu, dohromady celkem padesátkrát. Jak myslíte, že bude výsledný sloupec papíru vysoký?“ Odpověď naleznete zde.
Na dalších stránkách Gladwell vysvětluje, že pro šíření trendu jsou zásadní 3 věci:
1. jeho nakažlivost, kterou mají na starosti činitelé s vysokým společenským nadáním – v dnešním kontextu je můžeme označit za influencery,
2. jeho chytlavost/zapamatovatelnost, tedy jak moc je sdělení působivé, jak snadno vyburcuje člověka k činu,
3. síla kontextu, ilustrovaná na příklad na tzv. Teorii rozbitých oken, kterou možná znáte.
Tyto tři aspekty ovlivní, jestli dojde k bodu zlomu – ke skokovému růstu, nebo se potenciální epidemie zarazí v zárodku a nerozšíří se.
V knize je uvedeno velké množství příběhů, na kterých se dopady jednotlivých aspektů ukazují.
„Nakažlivost je v převážné míře funkcí sdělovatele. Chytlavost je primárně vlastností sdělení.“
Pokud bychom si měli něco praktického z knihy odnést, tedy vedle geometrické posloupnosti, bylo by to patrně následující:
Aspekt nakažlivosti se řídí zákonem malého počtu. Ten radí vkládat veškeré zdroje do malé skupiny lidí – těch lidí se skutečným společenským dopadem, tedy influencerů, neboť “na nikom jiném ve skutečnosti nezáleží”.
Aspekt chytlavosti se nejlépe změří na testovací skupině, formu testování je ale nutné navrhnout funkčně vzhledem k produktu.
Jádro této knihy tvoří pochopení, že kromě samotné síly a zajímavosti nějakého sdělení/reklamy apod., má na přesvědčování člověka velký vliv také kontext prostředí a osobnost lidí, které to sdělení vysílají.
To jsou jistě zajímavá témata na články i třeba delší studii, jako materiál pro celou knihu ale selhávají. Bod zlomu je plný nadbytečné omáčky, navíc omáčky z amerického prostředí, které tomu českému není blízké. Proto bych vám doporučila zvolit si k tématu marketingu a ovlivňování lidí spíše nějakou jinou publikaci – a budu ráda, když mi ji v komentářích doporučíte.
Mindblowing!!!🤯