Blog o plynutí času, o osobním růstu a o životě jako hře, kterou chci hrát co nejlépe.
Před dvěma lety jsem 1. ledna před rozbřeskem stála sama na polní cestě a strachovala se, že slunce nevyjde (mělo zpozdění). Prožila jsem rok nepřetržité a nevděčné práce, byla jsem vyčerpaná, ale doma na mě čekala moje Velká hra, která mi dávala naději. Měla jsem se díky ní naučit zase rozumně a vybalancovaně žít. Letos…
Chodím po pracovních pohovorech a je to strašně zvláštní. Nastavila jsem si docela vysoké parametry, půlka firem v nabídce neprojde sítem už jen kvůli tomu, co dělají, většina druhé půlky proto, jak málo chtějí platit, takže nemám těch pohovorů moc. Občas ale přeci jen na nějaký zajdu. Většinou si při tom pěkně popovídám, lidé se…
Právě tento dotaz mi položil automatický dotazník práce, o kterou jsem se ucházela. A trochu mě zarazil. Co bych měla říct – 15 let od prvních školních seminárek? Nebo to počítat až od roku 2017, kdy jsem nastudovala obě oficiální MOS příručky, Word a Word Expert, pro verzi 2013? (Ano, i takhle se dá trávit…
V neděli jsem seděla u slalomového kanálu kajakářů v Tróji a netrvalo to ani chvíli a už jsem se topila v metafoře proplouvání životem. Klasika. Dravá voda přitahovala můj pohled, kajakáři se s ní víceméně úspěšně potýkali, ale nešlo si nevšimnout, že někteří z nich tím kanálem projíždí úplně divně a nepřirozeně. Z pragmatického hlediska…
Oslovují vás obrazy? Vůbec, trochu, bytostně? Rozumíte jim? A myslíte, že záleží na tom, jestli jim rozumíte? Co se týká krásného umění, nemám vždycky ráda, když je mi vysvětleno, na co se koukám, jaký byl záměr umělce, či co dílo znamenalo v rámci své doby. Přesněji řečeno, nemám ráda, když je mi to vysvětleno před tím,…