Zákaz vycházení, vyhlášený kvůli koronaviru, mne přivedl na otázku, zda se právě nestáváme pamětníky velké společenské změny, která povede až ke kompletní digitalizaci společnosti a společenských vztahů. Nesmíme ven, přesto dále žijeme, pracujeme, podle možností se věnujeme koníčkům, množíme se a vychováváme děti. Lze to. Ne u všech lidí, u všech profesí, ale je to možné….
Májení
Byl pozdní večer – první máj, večerní máj – byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj. Dávno jsem zapomněla na Máchův život a dílo, o kterých jsme se učili při studiích. Vzpomínám si ale, že psal šifrované deníky a připravil tak bohemistům velké morální dilema, zda mají právo jeho poznámky…
Může poustevník vyhrát Velkou hru?
Přijde mi neuvěřitelné, že jsem strávila další měsíc v osamění, bez jediného osobního kontaktu s jinou lidskou bytostí. Reálně bych mohla být jediným přeživším člověkem planety a možná bych si toho nevšimla. Matrixu by stačilo denně mi poslat pár desítek pracovních emailů, nasimulovat pár zpráv a telefonátů od rodiny a přátel a měl by vystaráno. Stala…
Velikonoce a alchymie pečení
Velikonoce jsem nikdy neměla ráda. Nechat se jednou ročně vyšlehat tátou, nabarvit vajíčka pro koledníky, aby nás sousedi na vesnici nepomlouvali, vygruntovat a nazdobit chalupu (pro koho vlastně?) a samozřejmě stát v pozoru ve dveřích jako hodná holčička a předstírat, že mi to celé nepřipadá hrozně ponižující a trapné. V časech teenagerovské rebélie jsem se pak zamykala…
4 a ½ dne… bez jídla
Jak je z názvu patrné, ukončila jsem půst po čtyřech a půl dnech. Cítila jsem se unavená a chtěla nabrat sílu na víkend, vyjít si do přírody a nadýchat se čerstvého vzduchu. Nakonec ale bylo venku chladno a ošklivo a já nikam nešla, a tak jsem byla bývala mohla s půstem ještě pokračovat. Trochu mě to mrzelo….
Přerušovaný půst
Když už jsme zmínily téma půstu, tak to trochu rozvedu. Držím půsty pravidelně, ale jen maximálně dvoudenní… a moc si je neužívám. Dřív jsem k této praktice přistupovala po nějakých jídelních orgiích, kdy mi bylo těžko od žaludku, nebo když jsem podlehla stresu a přecpala se sladkým, takže jsem potřebovala alespoň krátkou odvykačku od cukru. Teď,…
Suchý restart
Být úplně zdravý a muset trávit většinu času v prostorách bytu je skvělou záminkou k tomu, aby se člověk pořádně rozmazloval všemi druhy rozkoší, které mu jsou k dispozici. A přesně to jsem dělala od prvního dne, kdy byl v práci plošně zaveden home-office. Měla jsem to štěstí, že mi bylo dovoleno pracovat z chalupy, takže jsem sbalila počítač a…
Pusto v ulicích, pusto na talíři
Slovo půst možná dlouho nepatřilo do základní slovní zásoby člověka, nyní se tam ale pro své zdravotní a duševní benefity začíná pomalu vracet. Ať již mluvíme o absenci jídla, zdržování se pití alkoholu, nebo třeba omezení času s počítačem, jde v jádru vždy o totéž – o přenastavení toho, co považujeme za normální. Pokud budeme pětkrát…
Souboj s Gilgamešem
Kdysi dávno jsem četla Epos o Gilgamešovi, králi starodávného města Uruku. Je to tak strašně dávno, že si nepamatuji, o čem přesně jeho příběh vyprávěl, vím jen, že hrdina toužil po věčném životě a prošel božskými zkouškami, ve kterých vždycky selhal. Prohrál. Neuspěl. Na konci se ale smíří s lidským osudem a rozhodne se dosáhnout nesmrtelnosti…
Mocný knižní maraton
Prokletý únor mě nakonec dostal a já se nastydla. Další důkaz, že sport škodí zdraví – nejít běhat, tak mi nic není. Když jsem v kanceláři potřetí zakašlala, bylo rozhodnuto, že můžu jít domů, abych kolegům neohrožovala imunitu ani morálku, protože nikdo nevěděl, jak daleko je nachlazení od příznaků korona viru. Nebránila jsem se. Jistota je…