31.12.2019, chvíli před půlnocí, se po celé republice začaly odpalovat ohňostroje a já trochu zamračeně vzpomínala na uplynulý rok. 2019 pro mě začal špatně a skončil taky nic moc. A mezi tím? Těžko hodnotit. Hlava lovila v paměti záchytné body vzpomínek, ale všechno, co se objevovalo, tak nějak postrádalo větší smysl.
„Smysl, jaký má mít život smysl?“
Kdo si někdy nezafilozofoval, proč a jak se věci dějí? Proč je snazší ničit, než tvořit. Jak se ovlivňují názory společnosti. Proč lidé často neznají svou hodnotu. Jaký je smysl života… Obzvlášť lákavé je to někde u čaje, u vína nebo u vodní dýmky. Výsledek takového přemítání ale málokdy uspokojí.
Já sice také ráda naslouchám lidem, kteří dovedně rozplétají příčiny problémů a minulost lidí a věcí, mnohem raději ale koukám do budoucnosti a vymýšlím řešení: „Dobře, žádný oficiální smysl života asi není, rodinu zatím nemám a jsem single, tak co s tím udělám?“
Další rachejtle ozářily noční oblohu a i mě osvítilo. Když nejde smysl života najít, musím si ho prostě zvolit. Chce to plán!
A protože plán na celý život by mohl být pro začátek trochu velké sousto, rozhodla jsem se prozatím spokojit s plánem na jeden rok. S detailním a konkrétním plánem zahrnujícím všechny aspekty života, ne jen s nějakými neurčitými novoročními předsevzetími – to aby bylo jasno.
A tak po probdělé noci a jedenácti hrncích černého čaje, 1.1.2020 v 7 hodin ráno, vznikla Velká hra 2020. Hra, která udělá tento rok výjimečným. Hra omezeného času. Hra jednoho roku… Hra, jejíž jste teď součástí i vy. Tak čtěte dál. A klidně pojďte také hrát!
Chceme hrat 🙂